Noc literatury bude!

Srdečně Vás zveme na Noc literatury 2020 v Novém Městě na Moravě

Letos netradičně na podzim, přesněji 7. října, mezi 18:00 a 21:30 si můžete zdarma přijít poslechnout úryvky z evropské
prózy v přednesu zajímavých osobností na netradiční místa. Návštěvníci si sami volí trasu, lze navštívit jednu
lokalitu či více lokalit v libovolném pořadí. Čtení probíhá paralelně ve všech lokalitách, začátek každou
půlhodinu (18:00, 18:30 atd., poslední čtení od 21:00). 

Kapacita návštěvníků není omezena, jedná se o umělecké představení. Vstup pouze s rouškou.

Organizuje MAPII v ORP Nové Město na Moravě, kontaktní osoba Lenka Šmardová, tel. 606 766 890, 770 193 307

1. lokalita: Centrum Zdislava, Radniční 350

Čte Mgr. Ivona Čermáková

Pod vedením Jany Křenkové absolvovala literárně-dramatický obor v ZUŠ
Františka Drdly ve Žďáře nad Sázavou. Ve studiích pokračovala na Divadelní fakultě JAMU a po promoci roky
vedla stejnojmenný obor na ZUŠ Jana Štursy v Novém Městě na Moravě. Během rodičovské dovolené
vystudovala speciální pedagogiku se zaměřením na logopedii a surdopedii, pracovala jako lektor prevence v
obecně prospěšné společnosti Portimo. V současnosti žije se svými dvojčaty v Novém Městě na Moravě, učí
na základní základní škole v Bobrové a a logopedickou praxi realizuje jako dobrovolnickou činnost. Při všech
změnách profesních i životních zůstává pilnou čtenářkou.

Anne Cathrine Bomannová: Agathe

Překlad: Lada Halounová, Host 2019

Anne Cathrine Bomannová (* 1983) je dánská psycholožka a spisovatelka. Ve své odborné praxi se věnuje pacientům se schizofrenií. Svou první sbírku básní vydala v patnácti letech, velký spisovatelský sen se jí však splnil až s románem Agathe (2017), který se dočkal překladu do devatenácti jazyků. Bomannová píše také literaturu faktu, v minulém roce vydala publikaci o schizofrenii u mladých lidí.

Životem znavený psychoterapeut se připravuje na odchod do penze a netrpělivě odpočítává, kolik sezení s pacienty mu ještě zbývá. Jednotvárnou každodennost jeho života naruší mladá německá pacientka Agathe, jež trvá na terapii právě u něj. Poprvé v životě je tak nucen zvážit, zda vystoupí ze své ulity a nabídne pomocnou ruku druhému člověku. Ačkoliv se tento minimalistický psychologický román odehrává v poválečné Francii, svými tématy osamělosti, bilancování, stárnutí a zamilovanosti zůstává nanejvýš aktuální.

2. lokalita: Podzemí Horáckého muzea, Vratislavovo nám. 114

Čte: Vojtěch Zikmund

Narozen v roce 1957 v Semilech. Dlouhá léta působil jako knihkupec na Valašsku, v
Praze a v Novém Městě na Moravě. Nyní, vedle své práce v Domácím hospici se věnuje četbě. Tiché doma v
soukromí, občas i hlasité někde před lidmi. A chodí po Vysočině a fotografuje a když nechodí po Vysočině, tak
si fotí různé předměty doma.

Roman Helinski: Továrna na vafle

Překlad: Blanka Juranová, Plus 2018

Roman Helinski (* 1983) je nizozemský spisovatel a novinář. Pochází z jižní nizozemské provincie Limburg, která zasahuje i do Belgie. Vystudoval žurnalistiku a moderní literaturu a psaní se věnuje od osmnácti let, kdy vzdal sen o dráze profesionálního fotbalisty. Knižně debutoval v roce 2014. S fotografem Davidem Peskensem píše reportážní knihy o společných, obvykle cyklistických cestách po světě.

V továrně na vafle vládne čilý ruch, vše běží v zajetých kolejích, vafle přijíždějí na páse a ženské je balí do krabic… Pak ale přichází narušitel! Arka Narovski – vysoký, charismatický a tajuplný, který snadno očaruje dav a zametá pocity nespokojenosti. Atmosféra v továrně rázem začne houstnout a výroba tuhnout jako vafle v peci. Nadčasový román o tom, jak snadno lze oklamat masy, ale také o věčné touze nechat se mást.

3. lokalita: Středisko hospicové péče, Vratislavovo náměstí 115

Čte: Mgr. Alice Hradilová

Kurátorka Horáckého muzea, kde se oddává svému lokálnímu patriotismu. Průpravu k tomu má ze studií dějin umění, etnologie a enviromentalistiky v Brně, ale hlavně z nekonečného procházení se po zdejších kopcích, obhlížení rázovitých chalup, vysedávání na vrcholcích skal, noření se do rybníků či zpěvu prastarých protestantských písní o nedělích v Křižánkách.

Vanda Rozenbergová: Tri smrtky sa plavia

Slovart 2018

Vanda Rozenbergová (* 1971) je slovenská spisovatelka a výtvarnice. Vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě UK v Bratislavě, žije v Prievidzi, pracuje jako bibliografka v Hornonitrianské knihovně v Prievidzi a maluje obrazy na sklo. Česky zatím vyšly tři autorčiny knihy – román Tři smrtky pluly do dáli (2020) a příběhy pavoučí rodinky Websterovi 1–2 (2019; 2020).

Když bylo Karole osm, ocitla se v nové rodině. Dnes má nevlastního bráchu, mámu, tátu i dědu. Bratr Oskar je astrální cestovatel, otec Jan připomíná Gándhího a v sousedství bydlí divní neoliberálové. Kniha nás okamžitě vtáhne do děje, potom se tempo zpomalí, abychom se stihli zamyslet nad tím, co se skrývá za honosnými fasádami a co za rezavými ploty. Karola si ze starého domova přinesla bolestivé zážitky, ale zřejmě se s nimi vyrovnala. Nebo ne? Je jí třiatřicet a řídí se instinkty, jaké máme všichni. Po tragédiích, jež se jí zdánlivě nedotknou, projde katarzí. Jenže tato očista se neobejde bez obětí.

4. lokalita: Půda Kafé 133, Komenského náměstí 133

Čte: Jan Hrubec

Absolvent DAMU, fakulty alternativního a loutkového divadla, obor herectví, hudebník, loutkoherec, režisér, tanečník a zpěvák, zdravotní klaun. Než si založil své Dřevěné divadlo, prošel Studiem Ypsilon, i pražským divadlem Minor, kladenským Lampionem i libereckým Naivním divadlem. Představil se i před kamerou, ve filmech Nelásky a Mezi námi přáteli. Není bez zajímavosti, že se Hrubec do dějin světové kinematografie zapsal i jako dubl J. Deppa v koprodukčním výpravném historicko – mysteriozním krimi thrilleru Z pekla, který u nás režisér A. Hughes natáčel podle příběhu legendárního Jacka Rozparovače.

Wiesław Myśliwski: Obzor

Překlad: Lenka Kuhar Daňhelová, Havran 2020

Wiesław Myśliwski (* 1932) je jeden z žijících polských literárních klasiků. Pro autorovy mnohasetstránkové prózy je typický rytmický, propracovaný jazyk a vypravěčská vášeň. Jeho tvorba bývá řazena k proudu vesnické prózy, ale autor ho v mnoha ohledech překračuje. Nesoustřeďuje se na popis lidových zvyků nebo zachycení zmizelého tradičního světa, středobodem jeho prozaického světa je životní cesta konkrétní hrdiny. Česky vyšel román Na kameni kámen (1986) nebo Traktát o louskání fazolí (2010) oceněný literární cenou Nike. Vedle nositelky Nobelovy ceny za literaturu Olgy Tokarczukové je jediným spisovatelem, kterému se podařilo tuto prestižní polskou literární cenu získat dvakrát – v roce 1997 ji obdržel také za román Obzor.

Stará fotografie – právě pohled na ni román otevírá i uzavírá. Vypravěčem příběhu své rodiny i vlastního života se stává Petr, v mnoha ohledech autorovo alter ego. Vrací se k různým zážitkům ze svého dětství, dospívání v době války a prvních letech komunismu na malém městě. Nesleduje při tom chronologickou linii – jednotlivé větvící se příběhy se objevují spolu s předměty z minulosti, ať už je to fotografie nebo ztracená bota. Nejsilnějšími momenty románu nejsou ovšem konkrétní detaily z přesně zachycené každodennosti, ale schopnost povznést celek k univerzální platnosti, ačkoli mírou vyprávěného světa je titulní obzor hrdiny.

5. lokalita- Sportovní hala, Sportovní 1583

Čte: Markéta Popelová Nečasová

Od dětství byla náruživou čtenářkou a hltačkou příběhů. V této vášni ji podpořili neochvějně každý večer předčítající rodiče i skvělý literárně dramatický obor na novoměstské ZUŠce (pod vedením Marie Junové a Ivony Čermákové). Od čtení ji nedokázala odradit ani školní docházka.

Aby mohla u příběhů zůstat vystudovala učitelství dramatické výchovy na pražské DAMU. Nakonec se ze čtenářky stala stejně vášnivou předčítatelkou a ve svých dvou dcerách má zatím spokojené posluchačky.

Gunstein Bakke: V očekávání

Překlad: Marta Bartošková, Argo 2019

Gunstein Bakke (* 1968) je norský autor čtyř románů, dvou básnických sbírek a jedné koláže poezie a fotografií. Zároveň pracuje jako překladatel a lektor tvůrčího psaní. Žije střídavě v Oslu a na švédském ostrově Gotland.  Literárně debutoval v roce 2000 a jeho třetí román Maud a Aud: Román o silničním provozu (česky 2015) získal Cenu Evropské unie.

V 19. století cestuje po Evropě se svým impresáriem a manželem v jedné osobě Julia Pastrana, mexická „opičí žena“. O sto let později najde zkrachovalec Finn na skládce v Oslu Juliino vycpané tělo, odnese si ho do maringotky a žije s ním, aby si měl s kým povídat. A v roce 2013 cestuje norská novinářka Kira, těhotná po znásilnění, do Mexika, aby napsala reportáž z Juliina oficiálního pohřbu. Hlavními tématy tří příběhů jsou život, čas, smrt, normalita, mateřství, lidské tělo, a především hranice mezi tím vším. Co je podstatou lidství a co je v nás zvířecího? A v kterém okamžiku a za jakých okolností přestáváme být lidmi?